Nějak je a nějak bude

30. března 2012 v 21:30 |  Balady
Za nehty špína, splihlé vlasy,
tvář možná týdny nemytá.
Vzpomínky, stále stejné hlasy,
však duše pořád klopýtá.
Vrátit se k té, co vyčítá?
A nepřítele vidí všude?
Je jako váza rozbitá,
vždyť nějak je a nějak bude.

Teď u něj vládnou nesouhlasy,
morálka je věc přežitá.
Rozpad mu měří poločasy,
po noci zkrátka nesvítá.
Sprejem dál ničí sgrafita,
co liché bylo, bude sudé.
Je řeka z břehů vylitá,
vždyť nějak je a nějak bude.

Mráz tváře křiví do grimasy
a kdesi v dáli ukrytá
jsou ústa, která nevyhlásí,
příměří s názvem parita.
Však s léty rozum procitá
a vzpomínky se chvějí studem.
Už možná praská ulita,
kéž jinak je a jinak bude!

Ta, kterou léta odmítá,
má v srdci šrám a oči rudé.
Přesto ho touží přivítat
a říct mu - líp snad bude…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama